V devadesátých letech jsem pracoval ve firmě, která měla v provozu v klimatizovaných sálech tzv. mainframy neboli velké sálové počítače. V porovnání se současnou výpočetní technikou to jsou samozřejmě „předpotopní stroje“, ovšem v té době jsme se na to pochopitelně dívali jinak. Klimatizovaný sál se nacházel v suterénu rozsáhlé administrativní budovy a když bylo v létě vedro na padnutí, stačilo zalézt do podzemí a rázem jsem vnímal značnou fyzickou i psychickou úlevu. Tehdy také nebyly klimatizace běžně dostupným technickým zařízením, a tak jsem se někdy paradoxně docela těšil, až se příjemně ochladím na pracovišti. V současné době jsou však tyto technické vymoženosti široké veřejnosti přístupnější a lidé se mohou díky nim nejen příjemně chladit, ale také chránit své zdraví.
Pro lidské tělo je optimální teplota ovzduší přibližně 20 až 24 stupňů Celsia. Tehdy lze provozovat sedavá zaměstnání i manuální pracovní činnosti, aniž by docházelo k značnému vyčerpání a především k úpalu. Úpal lze definovat jako přehřátí organismu, kdy selhává jeho přirozený termoregulační proces a tělesná teplota stoupá, což může znamenat i fatální zdravotní problém. Jestliže například ponecháte malé dítě v zaparkovaném autě za letních veder bez běžící klimatizace, může zemřít. Nebezpečný je i pobyt ve městech v letním vedru bez možnosti chlazení a dostatečného příjmu tekutin. K úpalu může dojít i v přetopené tramvaji v mrazivém lednovém počasí.
Klimatizace z Mladé Boleslavi https://www.saidlchlazeni.cz/klimatizace-a-tepelna-cerpadla-mlada-boleslav/ je perfektním pomocníkem proti vzniku úpalu, ovšem je třeba také chlazení nepřehánět, jestliže se střídavě pohybujete mezi klimatizovaným prostorem a venkovním horkým vzduchem. Rozdíl teplot mezi těmito dvěma místy by neměl přesáhnout 5 stupňů Celsia, jinak by mohlo dojít k teplotnímu šoku i s nebezpečnými zdravotními následky.
