Carmela

Je to záležitost, která se každého v nemalé míře dotkne. Zvláště, když dosud jezdil bez nehod a rád. Ještě větší dopad na život člověka má tato situace, když auto potřebuje k zvládnutí denních činností nebo je dokonce řidičem z povolání. Většina z nás si vůbec ani neumí představit, že by nám někdo řidičský průkaz sebral. Máme pocit, že na to nikdo nemá právo, když jsme autoškolu zvládli, řidičský průkaz už jednou máme a žádné přestupky neděláme. Není se co divit, že každý se okamžitě brání a cloumají jím emoce.

Zodpovědnost

Řidičské oprávnění se bere na základě rozhodnutí lékaře a pro to už musí být závažné důvody. Ale zodpovědnost schází mnoha i jinak zdravým lidem. Sedají za volant, i když ví, že se skutečně zrovna necítí dobře nebo berou léky, které je celkově utlumují. Každý ví, co zpomalené reakce řidiče mohou způsobit. Nadměrnou únavu, nevolnost, rozrušení a celkově špatnou momentální kondici podceňujeme, ale může být stejně nebezpečná jako jízda pod vlivem alkoholu. Kolik lidí sedá za volant po probdělé noci, kdy alkohol již z krve sice vymizel, ale schopnost správně řídit je přesto ohrožena. Jistě by bylo o mnoho dopravních nehod méně, kdyby byli všichni řidiči více zodpovědní.

Soudnost

Mnozí pacienti si jen neradi připouští, že v důsledku svojí choroby řídit auto skutečně nemohou. Chorob, s kterými se nesmí řídit, je poměrně mnoho a loni byl jejich seznam ještě rozšířen o chronická srdeční a cévní onemocnění, kdy stejně jako u epilepsie hrozí nečekané riziko záchvatu. V důsledku nemocí totiž stále přibývá lidí, kteří při řízení umírají. Kardiaků řidičů je určitě mnoho a jejich situace se novou vyhláškou zhorší, ale je třeba být soudní a uvědomit si, co kdybych kvůli své chorobě zranil nebo usmrtil dítě? Zde také hodně záleží na svědomí lékaře nebo psychologa, kteří o povolení řízení rozhodují.